Červen 2026 přinesl na finančních trzích zvýšenou volatilitu, která byla způsobena především očekáváním dalšího vývoje úrokových sazeb a doznívající korekcí technologických akcií po jejich výrazném růstu z předchozích měsíců. Americký index S&P 500 během měsíce krátkodobě oslabil až o 5 % a technologický NASDAQ ztratil téměř 10 %. V průběhu druhé poloviny měsíce se však situace stabilizovala a akciové trhy se postupně vrátily zpět do blízkosti historických maxim.

Významnou událostí měsíce bylo uzavření příměří mezi USA a Íránem, které výrazně snížilo geopolitické napětí na Blízkém východě. Součástí dohody bylo také opětovné otevření Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému poklesu ceny ropy z úrovní kolem 95 USD pod hranici 70 USD za barel. Tím se výrazně zmírnily obavy z dlouhodobého energetického šoku i dalšího růstu inflace. Pozitivní dopad byl patrný především na očekávání budoucího vývoje světové ekonomiky.

Na ostatních trzích pokračovalo ochlazování zájmu o bezpečná aktiva. Cena zlata během června klesla přibližně z 4 300 na 4 100 USD za trojskou unci, protože investoři postupně přesouvali kapitál zpět do rizikovějších investic. Bitcoin naopak pokračoval v poklesu a krátkodobě se propadl až pod 60 000 USD. Přesto analytický tým SAB Servisu nadále vnímá současné ceny jako zajímavou příležitost pro dlouhodobé investory.

Makroekonomický vývoj přinesl několik důležitých změn. V České republice inflace za květen překvapivě zpomalila na 2,1 %, čímž se snížily obavy z jejího dalšího výrazného růstu. Přesto Česká národní banka na červnovém zasedání po více než roce zvýšila základní úrokovou sazbu z 3,50 % na 3,75 %. Důvodem nebyla aktuální inflace, ale především přehřívající se realitní trh, rostoucí ceny nemovitostí a silná poptávka po úvěrech. Vyšší sazby se již promítají do hypotečního trhu, kde průměrná sazba nových hypoték vzrostla na přibližně 5,3 %.

Ve Spojených státech zůstává inflace zvýšená na úrovni 4,2 %, i když prudký pokles cen ropy naznačuje, že inflační tlaky by měly v dalších měsících postupně slábnout. Současně začíná zpomalovat trh práce – počet nově vytvořených pracovních míst výrazně poklesl, což může zmírnit potřebu agresivnějšího zpřísňování měnové politiky. Přesto nový předseda Fedu Kevin Warsh naznačil, že centrální banka se připravuje spíše na jedno až dvě zvýšení úrokových sazeb do konce roku a zároveň opouští dosavadní vysokou míru komunikace směrem k finančním trhům.

Také Evropská centrální banka reagovala na rostoucí inflaci a jako první z hlavních světových centrálních bank zvýšila úrokové sazby z 2,15 % na 2,40 %. Další zpřísňování měnové politiky se očekává i ve druhé polovině roku, pokud inflace zůstane poblíž současných hodnot.

Celkově lze červen 2026 charakterizovat jako měsíc, kdy se geopolitická rizika výrazně snížila, ale hlavním tématem se stala změna měnové politiky. Centrální banky postupně přecházejí od období stabilních sazeb k jejich opětovnému zvyšování, zatímco akciové trhy po krátkodobé korekci nadále zůstávají v dlouhodobě rostoucím trendu.

Květen 2026 navázal na pozitivní vývoj z předchozích měsíců a akciové trhy pokračovaly v růstu. Americký index S&P 500 během měsíce vzrostl o více než 5 % a dosáhl nových historických maxim kolem 7 600 bodů. Hlavním motorem růstu zůstával pokračující boom v oblasti umělé inteligence a silná výsledková sezóna technologických společností. Investoři se nadále zaměřovali především na firmy spojené s výstavbou datacenter, polovodiči a AI infrastrukturou, které těží z rostoucí poptávky po výpočetním výkonu.

Pozitivní sentiment však na začátku června narušila silná data z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst výrazně překonal očekávání trhu, což potvrdilo robustnost americké ekonomiky. Silný trh práce však zároveň snižuje prostor pro uvolňování měnové politiky a zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb. Akciové trhy na tuto změnu očekávání reagovaly krátkodobou korekcí – index S&P 500 oslabil o 2,5 % a technologický NASDAQ ztratil až 5 %. Z historického pohledu se však zatím jedná pouze o běžnou korekci po předchozím výrazném růstu.

Významným tématem zůstávají ceny energií. Ropa se nadále pohybuje v pásmu 90–100 USD za barel, což vytváří nové inflační tlaky napříč ekonomikami. Vyšší ceny energií se již promítají do spotřebitelských cen a ovlivňují očekávání centrálních bank. Inflace v USA vzrostla na 3,8 %, v eurozóně dosáhla 3 % a v České republice činila 2,5 %, přičemž ve všech regionech se očekává její další mírný růst.

Centrální banky proto začínají měnit svůj výhled. Americký Fed sice zatím ponechává sazby beze změny, avšak trh již počítá spíše s jejich zvýšením než se snižováním. Aktuální očekávání naznačují možnost jednoho až dvou zvýšení sazeb v USA do konce roku, až na úroveň 4,25 %. Podobně i Evropská centrální banka může v reakci na vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení sazeb, zatímco Česká národní banka nadále signalizuje konec období snižování úrokových sazeb.

Vyšší úrokové prostředí se promítá také do českého hypotečního trhu. Výnosy státních dluhopisů zůstávají zvýšené a průměrná hypoteční sazba se drží nad hranicí 5 %, což naznačuje, že výraznější pokles sazeb v dohledné době nelze očekávat.

Zajímavou novinkou pro konzervativní investory se stala emise Dluhopisů Republiky 2026. Díky atraktivnímu výnosu a osvobození od 15% srážkové daně mohou představovat vhodný doplněk konzervativní části portfolia, zejména v prostředí vyšší inflace a zvýšených úrokových sazeb.

Celkově lze květen 2026 charakterizovat jako období pokračujícího optimismu na akciových trzích, který však začíná narážet na nové inflační tlaky a možnost opětovného zpřísňování měnové politiky.

Duben 2026 přinesl výrazné uklidnění nálady na finančních trzích. Přestože situace na Blízkém východě zůstává napjatá a Hormuzský průliv je nadále omezený, investoři začali počítat s tím, že konflikt nebude mít dlouhodobě zásadní dopad na globální ekonomiku. Akciové trhy tak během měsíce výrazně rostly a americký index S&P 500 se dostal na nová historická maxima kolem 7 300 bodů.

Největším tahounem růstu byly technologické společnosti, zejména firmy z polovodičového sektoru a společnosti spojené s umělou inteligencí, cloudem a výstavbou datacenter. Výsledková sezóna ukázala, že poptávka po AI infrastruktuře zůstává velmi silná a největší technologické firmy opět překonaly očekávání trhu. Optimismus investorů se tak po březnové korekci rychle vrátil.

Na komoditních trzích zůstává klíčovým tématem ropa. Její cena se stabilizovala kolem 95 USD za barel, což sice trhy momentálně tolerují, ale delší období vysokých cen energií začíná vytvářet nové inflační tlaky. Ty se postupně promítají do očekávání centrálních bank i vývoje úrokových sazeb. Zlato se během dubna pohybovalo převážně do strany v pásmu 4 500–4 800 USD za trojskou unci, zatímco bitcoin pokračoval v částečném zotavení a vzrostl přibližně ze 70 000 na 80 000 USD.

Makroekonomické prostředí se začíná postupně měnit. Inflace v USA vzrostla v březnu na 3,3 %, zejména kvůli dražší ropě a pohonným hmotám. Podobný trend sledujeme také v Evropě, kde inflace dosáhla 2,6 %, a v České republice, kde se meziroční inflace zvýšila na 1,9 % a do dalších měsíců se očekává její další růst směrem ke 3 %.

Americký Fed na konci dubna ponechal úrokové sazby na 3,75 %, ale trh již prakticky přestal počítat s jejich dalším snižováním. Naopak se začínají objevovat očekávání možného mírného růstu sazeb ke konci roku, pokud inflace zůstane zvýšená. Významnou událostí byl také konec mandátu Jeroma Powella v čele Fedu. Novým šéfem se stane Kevin Warsh nominovaný Donaldem Trumpem, přičemž Powell zůstává členem Fedu až do roku 2028.

Podobný posun ve výhledu měnové politiky je patrný také v Evropě a České republice. ECB i ČNB zatím sazby ponechaly beze změny, ale rostoucí ceny energií a vyšší inflační očekávání zvyšují pravděpodobnost budoucího zpřísnění politiky. V Česku se tento vývoj již promítá do hypotečního trhu, kde průměrné sazby opět překročily hranici 5 % a pravděpodobně budou dále růst.

Celkově lze duben 2026 charakterizovat jako období návratu optimismu na akciové trhy, avšak zároveň i jako začátek nové fáze, kdy se hlavním tématem stává návrat inflačních tlaků a možné ukončení období uvolněné měnové politiky.

Březen 2026 byl ve znamení zvýšené volatility, kterou primárně způsobila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Z původně krátkodobé vojenské operace se stal delší geopolitický problém, který začal ovlivňovat nejen ceny komodit, ale i očekávání investorů a centrálních bank. Akciové trhy na tuto nejistotu reagovaly poklesem – index S&P 500 se během měsíce dostal až zhruba 10 % pod svá maxima. Přesto se stále jednalo pouze o standardní tržní korekci, která se historicky objevuje téměř každý rok a z pohledu dlouhodobých investorů nepředstavuje zásadní problém.

Zcela klíčovým tématem se stala ropa. Její cena vzrostla z přibližně 65 USD až na 120 USD za barel, což představuje výrazný nabídkový šok podobný předchozím geopolitickým krizím. Vyšší ceny energií se začínají postupně promítat do inflace, výrobních nákladů i spotřebitelských cen. Pokud by tento stav přetrvával delší dobu, mohl by vyvolat další inflační vlnu a zároveň zpomalit ekonomický růst, zejména v Evropě, která je na energiích citlivější než USA.

Ke konci měsíce však přišlo částečné uklidnění situace. Írán signalizoval ochotu jednat a došlo k dočasnému příměří, včetně chvilkového otevření Hormuzského průlivu. Trhy na tuto zprávu reagovaly pozitivně – akciové indexy začaly růst a přiblížily se zpět k předchozím maximům. Cena ropy sice klesla, ale zůstává na zvýšených úrovních kolem 95 USD, což znamená, že inflační tlaky zcela nezmizely.

Z pohledu jednotlivých aktiv byl vývoj smíšený. Zlato, které tradičně slouží jako bezpečný přístav, po předchozím růstu během konfliktu naopak výrazně korigovalo a během měsíce ztratilo až kolem 20 %. Bitcoin se stabilizoval v pásmu 65–75 tisíc USD a nepřinesl výraznější trend, což naznačuje určitou vyčkávací náladu investorů.

Makroekonomické prostředí se zároveň začíná měnit. Americký Fed ponechal úrokové sazby na 3,75 %, ale jeho rétorika se posunula – místo očekávaného snižování sazeb se nyní více diskutuje jejich stabilita či dokonce možné zvýšení v reakci na inflační rizika. Podobný vývoj sledujeme i v České republice, kde ČNB signalizuje konec uvolňování měnové politiky a možnost opětovného růstu sazeb ke konci roku. Inflace sice aktuálně zůstává relativně nízká (ČR 1,4 %, USA 2,4 %, eurozóna 1,9 %), ale rostoucí ceny energií představují významné riziko do budoucna.

Celkově tak březen ukázal, že hlavním hybatelem trhů již nejsou pouze úrokové sazby a ekonomická data, ale stále více geopolitika a energetická bezpečnost. Další vývoj bude záviset především na stabilitě situace na Blízkém východě a vývoji cen ropy, které budou určovat nejen inflaci, ale i směr měnové politiky a výkonnost finančních trhů.

Únor 2026 byl na finančních trzích ve znamení výrazných geopolitických událostí, které přinesly zvýšenou nejistotu zejména na komoditních trzích. Největší pozornost investorů se soustředila na nový konflikt na Blízkém východě, kde Spojené státy spolu s Izraelem zahájily vojenský útok na Írán. Konflikt se rychle stal jedním z hlavních geopolitických rizik současnosti, protože Írán reagoval odvetnými útoky a zároveň se pokusil omezit provoz v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světového exportu ropy.

Obavy z možného omezení dodávek ropy se okamžitě promítly do cen komodit. Cena ropy Brent během krátké doby vzrostla z přibližně 67 USD až k úrovni 90 USD za barel. Rostoucí ceny energií zároveň zvyšují obavy z možné nové inflační vlny, která by mohla zpomalit proces snižování úrokových sazeb a negativně ovlivnit ekonomický růst. Z historického pohledu se v této souvislosti často zmiňují paralely s ropnými šoky ze 70. let. Situace je však dnes odlišná, zejména díky výrazně vyšší domácí produkci ropy ve Spojených státech, která zmírňuje dopady globálních výpadků dodávek.

Navzdory geopolitickému napětí reagovaly akciové trhy relativně klidně. Americký index S&P 500 během února mírně oslabil přibližně o 0,8 % a zůstává pouze několik procent pod historickými maximy. Tento vývoj naznačuje, že investoři zatím nepředpokládají dramatickou eskalaci konfliktu. Trhy tak zatím konflikt vnímají spíše jako regionální událost než jako globální ekonomický šok. Z pohledu dlouhodobých investorů jsou případné korekce nadále vnímány spíše jako příležitost k postupnému navyšování investic.

Významnou událostí v americké politice a ekonomice bylo také rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který označil některá cla zavedená administrativou Donalda Trumpa za protizákonná. Prezident Trump však následně oznámil zavedení nových cel na základě jiného legislativního rámce. Situace tak zůstává nejistá a obchodní politika USA může nadále vytvářet zvýšenou volatilitu v mezinárodním obchodě.

Na komoditních trzích se po výrazných výkyvech z předchozích měsíců relativně stabilizovaly drahé kovy. Zlato během konfliktu krátkodobě vzrostlo až k úrovni 5 300 USD za trojskou unci, což potvrzuje jeho roli bezpečného přístavu v období geopolitické nejistoty. Následně však část zisků odevzdalo a stabilizovalo se kolem hranice 5 000 USD. Bitcoin naopak po předchozím výrazném poklesu zaznamenal částečné zotavení a během února se pohyboval v pásmu mezi 60 000 a 73 000 USD.

Makroekonomická data zůstávají relativně příznivá napříč hlavními ekonomikami. V České republice meziroční inflace v lednu klesla na 1,6 %, což bylo ovlivněno především změnami ve výpočtu ceny elektřiny po zrušení poplatku za podporované zdroje energie. Přestože inflace klesla pod dvouprocentní hranici, rostoucí výnosy českých státních dluhopisů naznačují, že trh začíná počítat s možným návratem inflačních tlaků v důsledku rostoucích cen energií.

Ve Spojených státech inflace v lednu dosáhla 2,4 %, což bylo pozitivním překvapením oproti očekávání trhu. Nezaměstnanost zůstává stabilní na úrovni 4,3 %, což signalizuje relativně silný trh práce. Zároveň pokračují politické změny v oblasti měnové politiky, protože prezident Trump oficiálně navrhl Kevina Warshe jako nového předsedu Fedu. Jeho nástup se očekává v květnu a může ovlivnit budoucí tempo snižování úrokových sazeb.

V Evropě zůstává makroekonomické prostředí relativně stabilní. Inflace v eurozóně dosáhla v lednu 1,7 % a průměrná inflace za rok 2025 činila 1,9 %. Evropské akciové trhy zároveň pokračují v relativně silném výkonu – index MSCI Europe během února vzrostl přibližně o 3,3 % v dolarovém vyjádření. Tento růst je částečně podporován pokračující sektorovou rotací investorů z technologických společností do hodnotových a dividendových titulů.

Celkově lze únor 2026 charakterizovat jako období zvýšeného geopolitického napětí a rostoucích cen energií, které však zatím finanční trhy absorbují relativně bez větších otřesů. Makroekonomické prostředí zůstává stabilní a případné korekce na trzích mohou pro dlouhodobé investory představovat investiční příležitost.

Začátek roku 2026 byl ve znamení pokračujícího růstu akciových trhů a mimořádné volatility na trzích drahých kovů. Přestože geopolitické napětí (včetně zásahu USA ve Venezuele či debat o Grónsku) zvyšovalo nejistotu, investoři zachovali relativní klid a globální akcie výraznější korekci nezažily.

Americký index S&P 500 poprvé v historii uzavřel nad hranicí 7 000 bodů a za leden připsal zhodnocení 1,43 %. Růst indexu však nebyl tažen technologickými giganty, ale sektorovou rotací kapitálu do defenzivních odvětví, zejména energetiky a spotřebního sektoru. Zatímco některé velké technologické společnosti čelily tlaku kvůli obavám z rentability investic do AI infrastruktury a budoucí konkurence, stabilní společnosti typu Coca-Cola či Procter & Gamble posilovaly.

Mimořádná dynamika panovala na trzích drahých kovů. Zlato během krátké doby vystoupalo z 4 500 až na 5 500 USD, následně prudce korigovalo a aktuálně se pohybuje kolem 5 000 USD. Růst je podporován zejména nákupy centrálních bank a obavami z potenciální systémové krize. Ještě výraznější volatilitu zaznamenalo stříbro, které prudce vzrostlo a následně utrpělo historicky největší jednodenní propad, což potvrdilo silný vliv spekulativního kapitálu.

Bitcoin pokračoval v poklesu a krátkodobě se přiblížil hranici 60 000 USD, což představuje přibližně 50% korekci z vrcholů. Historicky jsou podobné propady v rámci čtyřletého cyklu běžné a nelze vyloučit další poklesy. Z dlouhodobého pohledu je však současná cenová úroveň vnímána jako potenciální investiční příležitost.

Z pohledu měnové politiky ponechal Fed na konci ledna sazby na 3,75 % a případné další snižování se očekává nejdříve ve druhé polovině roku. Inflace v USA zůstává na 2,7 % a nezaměstnanost na 4,4 %, přičemž trh práce zatím nevykazuje výraznější známky zhoršení. Překvapením bylo oznámení pravděpodobného nástupu Kevina Warshe do čela Fedu od května, což může naznačovat opatrnější přístup ke snižování sazeb.

V Evropě i České republice zůstává inflace stabilní kolem 2 %. ECB i ČNB ponechaly sazby beze změny (2,15 % v eurozóně, 3,5 % v ČR) a obě instituce naznačují spíše stabilitu sazeb s možností jejich postupného růstu ke konci roku 2026. Hypoteční sazby v ČR se nadále drží těsně pod 5 % a další výrazné zlevnění se neočekává.

Celkově lze leden 2026 charakterizovat jako období sektorové rotace, extrémní volatility na trzích drahých kovů a stabilizace měnové politiky, přičemž akciové trhy nadále vykazují odolnost vůči geopolitickým i strukturálním rizikům.

Rok 2025 se na finančních trzích zařadil mezi nadprůměrně úspěšná období, kdy se dařilo většině hlavních tříd aktiv. Akcie, dluhopisy i komodity zaznamenaly silné zhodnocení, zatímco jedinou významnější výjimkou byl bitcoin, který rok zakončil v mírném meziročním poklesu.

Hlavním tahounem růstu byla kombinace klesajících úrokových sazeb, solidního ekonomického růstu a pokračujícího AI boomu, zejména ve Spojených státech. Americký index S&P 500 navázal na předchozí dva silné roky a v roce 2025 vzrostl přibližně o 17,5 % v dolarovém vyjádření. Pro korunové investory byl však výnos výrazně nižší kvůli oslabení amerického dolaru, který během roku ztratil až 15 %.

Silný výkon zaznamenaly také další regiony. Evropské akcie patřily k nejúspěšnějším, když index MSCI Europe dosáhl výnosu až 36 % v USD. Dařilo se rovněž Číně a rozvíjejícím se trhům obecně, které překonaly hranici 30% zhodnocení. Naopak Indie výrazně zaostala s výnosem pod 5 %.

Po delší době se pozitivního roku dočkaly také dluhopisy. Globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate Bond vzrostl o více než 8 %, přičemž nejlépe si vedly dluhopisy rozvíjejících se trhů. Český dluhopisový trh zaznamenal spíše umírněné výnosy kolem 4–5 %, což souviselo s nižšími domácími úrokovými sazbami.

Komodity patřily mezi nejvýkonnější aktiva roku. Zlato posílilo přibližně o 65 % a překonalo hranici 4 500 USD za trojskou unci, zatímco stříbro zaznamenalo mimořádný růst až o 150 %, tažený převážně spekulativním kapitálem. Ropa zůstala výjimkou a výraznější růst nezaznamenala. Bitcoin během roku sice dosáhl historického maxima kolem 126 000 USD, avšak následně oslabil a rok zakončil přibližně na 88 000 USD, což znamenalo meziroční ztrátu přes 6 %.

Z makroekonomického pohledu došlo v roce 2025 k dalšímu uvolňování měnové politiky. Americký Fed v prosinci snížil úrokové sazby na 3,75 % a za celý rok klesly sazby z 4,5 %. Inflace v USA zpomalila na 2,7 %, zatímco nezaměstnanost vzrostla na 4,6 %, což naznačuje postupné ochlazování trhu práce. Evropská centrální banka ponechala sazby na úrovni 2,15 % a pravděpodobně dosáhla tzv. terminální sazby.

V České republice se inflace stabilizovala na 2,1 % a ČNB v prosinci ponechala repo sazbu na 3,5 %. Prostor pro další snižování sazeb je omezený a do budoucna se spíše očekává jejich stabilita, případně opětovný růst v roce 2026. Hypoteční sazby zůstávají mírně pod 5 %, přičemž další pokles je vzhledem k vývoji tržních sazeb nepravděpodobný.

Celkově lze rok 2025 hodnotit jako velmi silný investiční rok, podpořený uvolňující se měnovou politikou a solidním ekonomickým vývojem. Do budoucna však poroste význam makroekonomických rizik, zejména vývoje úrokových sazeb, fiskální situace v USA a udržitelnosti současného tempa růstu finančních trhů.

Finanční trhy v listopadu 2025 zaznamenaly zvýšenou volatilitu, především v reakci na korekci technologických akcií, nejistotu ohledně makrodat z USA a výrazný pokles kryptoměn. Přes krátkodobé výkyvy však akciové trhy dokázaly měsíc zakončit relativně stabilně.

Americké akcie prošly v první polovině měsíce korekcí, kdy index S&P 500 oslabil přibližně o 7 % a technologický NASDAQ 100 ztratil přes 10 %. Investoři reagovali zejména na obavy z přehřátí akciových trhů a možného zpomalení AI boomu. Tyto obavy však zmírnily velmi silné hospodářské výsledky společnosti NVIDIA, která opět překonala očekávání trhu a pomohla obnovit důvěru investorů v technologický sektor. Díky tomu se S&P 500 do konce měsíce vrátil téměř na historická maxima a listopad zakončil s mírným ziskem.

Pozornost investorů se nyní soustředí na prosincové zasedání amerického Fedu, od kterého se očekává pokračování cyklu snižování úrokových sazeb směrem k úrovni 3,75 %. Tento výhled podporuje akciové trhy, avšak zároveň zvyšuje citlivost investorů na nová makroekonomická data.

Na komoditních trzích zlato po krátké korekci obnovilo růst a pohybuje se nad hranicí 4 200 USD, což potvrzuje jeho roli bezpečného aktiva v období zvýšené nejistoty. Naopak kryptoměny zaznamenaly výrazný pokles – bitcoin během listopadu propadl z úrovní kolem 110 000 USD až k 80 000 USD, tedy o zhruba 35 %. Pokles byl způsoben zejména silnými odlivy kapitálu z bitcoinových ETF v USA. Ke konci měsíce se bitcoin stabilizoval poblíž úrovně 90 000 USD.

Makroekonomická data byla v USA významně ovlivněna government shutdownem. Říjnová data o inflaci nebyla publikována a údaje o nezaměstnanosti byly zveřejněny se zpožděním. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 % a do konce roku se očekává další mírné zhoršení. V Evropě zůstává inflace relativně stabilní kolem 2,1 % a ekonomika EU vykázala v Q3 meziroční růst HDP o 1,6 %, což signalizuje sice slabý, ale pozitivní hospodářský vývoj.

V České republice inflace v říjnu vzrostla na 2,5 %. Hypoteční sazby zůstávají stabilní, avšak růst výnosů českých státních dluhopisů naznačuje omezený prostor pro další pokles úrokových sazeb v příštím roce.

Celkově lze listopad hodnotit jako měsíc zvýšené nervozity, který však potvrdil odolnost akciových trhů, zejména díky silnému technologickému sektoru. Krátkodobá rizika přetrvávají, avšak střednědobý výhled zůstává při očekávaném uvolňování měnové politiky relativně příznivý.

Hlavní události

• Fed pokračoval ve snižování sazeb z 4,25 % na 4 %; do prosince může přijít ještě jeden pokles.
• Napětí mezi USA a Čínou krátkodobě zvýšilo volatilitu. Zavedení čínských kontrol na vzácné zeminy a amerických cel však nakonec vystřídalo uklidnění po setkání prezidentů Trump–Si.
• Výsledková sezona amerických technologických firem byla silná a podpořila růst akcií.

---

Akciové a komoditní trhy

Akcie během října dále rostly, tažené pozitivními výsledky technologických společností a probíhajícím AI boomem.

• S&P 500 vzrostl na 6 800 bodů, za říjen +4,15 %.
• Zlato se přiblížilo k 4 400 USD, následně korigovalo k 4 000 USD.
• Bitcoin po nových maximech oslabil k 100 000 USD, což odpovídá jeho běžné volatilitě.

---

Makroekonomika

Česká republika

• Inflace za září 2,3 %, mírný pokles.
• ČNB ponechala sazby na 3,5 %, rizika vidí v růstu mezd, úvěrů a cen nemovitostí.
• Do konce roku je možný pokles na 3,25 %, ale spíše sazby zůstanou na stávajcící úrovni. Dlouhodobě naopak očekává pozvolný růst sazeb do roku 2027.

USA

• Zářijová inflace 3 %, v souladu s odhady.
• Další data jsou opožděná kvůli financování vlády, které se zhroutilo 1. října.
• Fed 29. října snížil sazby na 4 %.
• Trh očekává prosincový pokles na 3,75 %, v roce 2026 až na 3,5 %.

Evropa

• Inflace eurozóny za září 2,2 %.
• ECB 31. října ponechala sazby na 2,15 %; změnu zvažuje nejdříve koncem 2026.
• Evropské akcie pokračovaly v růstu – MSCI Europe +2,58 % (USD).

---

Shrnutí

Říjen se nesl v pozitivním sentimentu díky silné výsledkové sezoně a dalšímu uvolňování měnové politiky v USA. Přestože napětí mezi USA a Čínou krátkodobě zvýšilo volatilitu, geopolitická situace se do konce měsíce uklidnila. Akcie globálně rostly, zatímco alternativní aktiva jako zlato a Bitcoin zaznamenala zvýšenou volatilitu. Makroekonomická data z hlavních regionů zůstávají stabilní a centrální banky postupují opatrně ve směru dalšího uvolňování politiky.

Finanční trhy v září

Září bývá historicky pro akciové trhy nejméně příznivým měsícem roku. Tentokrát ale investory překvapilo pozitivním vývojem napříč všemi třídami aktiv.

• USA: Index S&P 500 vzrostl o 3,63 % a zaznamenal nejlepší zářijový výsledek za posledních 15 let.
• Evropa: MSCI Europe si připsal přibližně 2 %.
• Celosvětově: Rostly i rozvíjející se trhy, investoři ocenili uvolnění měnové politiky v USA.

Růst byl tažen především očekáváním a následným potvrzením kroku americké centrální banky, která po roce snížila sazby.

---

Politické události

• Česká republika: O víkendu 3.–4. října proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Vítězem se stalo hnutí ANO, které nyní jedná o možné koalici se stranami SPD a Motoristy.
• Francie: Premiér Sébastien Lecornu podal demisi, opozice požaduje vypsání nových parlamentních voleb i odstoupení prezidenta Macrona.
• Geopolitika: Rusko opět provokovalo na hranicích EU, když jeho stíhačky krátce narušily estonský vzdušný prostor a drony pronikly do Polska. Trhy ale na tyto události výrazně nereagovaly.

---

Komodity a kryptoměny

• Zlato pokračovalo v růstové rally a dostalo se těsně pod hranici 4 000 USD za unci. K růstu přispěly nákupy centrálních bank, nižší americké sazby i zvýšená poptávka investorů.
• Bitcoin dosáhl nového maxima na úrovni 125 000 USD.
• Ropa Brent se drží na vyšších úrovních, především vlivem geopolitického napětí.

---

Makroekonomický vývoj

Česká republika

• Inflace v srpnu zpomalila na 2,5 %.
• ČNB ponechala sazby na 3,5 %, do konce roku spíše neočekává další pokles
• Rizikem zůstává růst cen nemovitostí a mezd.

Spojené státy

• Inflace v srpnu činila 2,9 %, v září se čeká návrat nad 3 %.
• Nezaměstnanost vzrostla na 4,3 %.
• Fed 17. září snížil sazby ze 4,5 % na 4,25 % a signalizoval jejich další pokles do konce roku až na 3,75 %.

Eurozóna

• Inflace v srpnu dosáhla 2 %, v souladu s očekáváním.
• ECB 11. září ponechala sazby na 2,15 % a neplánuje jejich změnu minimálně do příštího roku.

---

Závěr

Září 2025 se zařadilo mezi silné měsíce na trzích. Investoři reagovali především na snížení sazeb Fedu, což podpořilo akcie i rizikovější aktiva. Politické turbulence v Evropě a volby v ČR zatím na finanční trhy neměly zásadní dopad. Hlavní pozornost se nyní soustředí na další kroky centrálních bank a vývoj inflace.