Komentář k vývoji na finančních trzích – březen 2026

Březen 2026 byl ve znamení zvýšené volatility, kterou primárně způsobila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Z původně krátkodobé vojenské operace se stal delší geopolitický problém, který začal ovlivňovat nejen ceny komodit, ale i očekávání investorů a centrálních bank. Akciové trhy na tuto nejistotu reagovaly poklesem – index S&P 500 se během měsíce dostal až zhruba 10 % pod svá maxima. Přesto se stále jednalo pouze o standardní tržní korekci, která se historicky objevuje téměř každý rok a z pohledu dlouhodobých investorů nepředstavuje zásadní problém.

Zcela klíčovým tématem se stala ropa. Její cena vzrostla z přibližně 65 USD až na 120 USD za barel, což představuje výrazný nabídkový šok podobný předchozím geopolitickým krizím. Vyšší ceny energií se začínají postupně promítat do inflace, výrobních nákladů i spotřebitelských cen. Pokud by tento stav přetrvával delší dobu, mohl by vyvolat další inflační vlnu a zároveň zpomalit ekonomický růst, zejména v Evropě, která je na energiích citlivější než USA.

Ke konci měsíce však přišlo částečné uklidnění situace. Írán signalizoval ochotu jednat a došlo k dočasnému příměří, včetně chvilkového otevření Hormuzského průlivu. Trhy na tuto zprávu reagovaly pozitivně – akciové indexy začaly růst a přiblížily se zpět k předchozím maximům. Cena ropy sice klesla, ale zůstává na zvýšených úrovních kolem 95 USD, což znamená, že inflační tlaky zcela nezmizely.

Z pohledu jednotlivých aktiv byl vývoj smíšený. Zlato, které tradičně slouží jako bezpečný přístav, po předchozím růstu během konfliktu naopak výrazně korigovalo a během měsíce ztratilo až kolem 20 %. Bitcoin se stabilizoval v pásmu 65–75 tisíc USD a nepřinesl výraznější trend, což naznačuje určitou vyčkávací náladu investorů.

Makroekonomické prostředí se zároveň začíná měnit. Americký Fed ponechal úrokové sazby na 3,75 %, ale jeho rétorika se posunula – místo očekávaného snižování sazeb se nyní více diskutuje jejich stabilita či dokonce možné zvýšení v reakci na inflační rizika. Podobný vývoj sledujeme i v České republice, kde ČNB signalizuje konec uvolňování měnové politiky a možnost opětovného růstu sazeb ke konci roku. Inflace sice aktuálně zůstává relativně nízká (ČR 1,4 %, USA 2,4 %, eurozóna 1,9 %), ale rostoucí ceny energií představují významné riziko do budoucna.

Celkově tak březen ukázal, že hlavním hybatelem trhů již nejsou pouze úrokové sazby a ekonomická data, ale stále více geopolitika a energetická bezpečnost. Další vývoj bude záviset především na stabilitě situace na Blízkém východě a vývoji cen ropy, které budou určovat nejen inflaci, ale i směr měnové politiky a výkonnost finančních trhů.