Komentář k vývoji na finančních trzích – leden 2026

Začátek roku 2026 byl ve znamení pokračujícího růstu akciových trhů a mimořádné volatility na trzích drahých kovů. Přestože geopolitické napětí (včetně zásahu USA ve Venezuele či debat o Grónsku) zvyšovalo nejistotu, investoři zachovali relativní klid a globální akcie výraznější korekci nezažily.

Americký index S&P 500 poprvé v historii uzavřel nad hranicí 7 000 bodů a za leden připsal zhodnocení 1,43 %. Růst indexu však nebyl tažen technologickými giganty, ale sektorovou rotací kapitálu do defenzivních odvětví, zejména energetiky a spotřebního sektoru. Zatímco některé velké technologické společnosti čelily tlaku kvůli obavám z rentability investic do AI infrastruktury a budoucí konkurence, stabilní společnosti typu Coca-Cola či Procter & Gamble posilovaly.

Mimořádná dynamika panovala na trzích drahých kovů. Zlato během krátké doby vystoupalo z 4 500 až na 5 500 USD, následně prudce korigovalo a aktuálně se pohybuje kolem 5 000 USD. Růst je podporován zejména nákupy centrálních bank a obavami z potenciální systémové krize. Ještě výraznější volatilitu zaznamenalo stříbro, které prudce vzrostlo a následně utrpělo historicky největší jednodenní propad, což potvrdilo silný vliv spekulativního kapitálu.

Bitcoin pokračoval v poklesu a krátkodobě se přiblížil hranici 60 000 USD, což představuje přibližně 50% korekci z vrcholů. Historicky jsou podobné propady v rámci čtyřletého cyklu běžné a nelze vyloučit další poklesy. Z dlouhodobého pohledu je však současná cenová úroveň vnímána jako potenciální investiční příležitost.

Z pohledu měnové politiky ponechal Fed na konci ledna sazby na 3,75 % a případné další snižování se očekává nejdříve ve druhé polovině roku. Inflace v USA zůstává na 2,7 % a nezaměstnanost na 4,4 %, přičemž trh práce zatím nevykazuje výraznější známky zhoršení. Překvapením bylo oznámení pravděpodobného nástupu Kevina Warshe do čela Fedu od května, což může naznačovat opatrnější přístup ke snižování sazeb.

V Evropě i České republice zůstává inflace stabilní kolem 2 %. ECB i ČNB ponechaly sazby beze změny (2,15 % v eurozóně, 3,5 % v ČR) a obě instituce naznačují spíše stabilitu sazeb s možností jejich postupného růstu ke konci roku 2026. Hypoteční sazby v ČR se nadále drží těsně pod 5 % a další výrazné zlevnění se neočekává.

Celkově lze leden 2026 charakterizovat jako období sektorové rotace, extrémní volatility na trzích drahých kovů a stabilizace měnové politiky, přičemž akciové trhy nadále vykazují odolnost vůči geopolitickým i strukturálním rizikům.